V knihovně si můžete půjčit nebo zakoupit knihy...
Tuto knihu vydalo město Mirošov za finanční podpory Ministerstva kultury z programu
" Podpora regionálních kulturních tradic".
Několik slov od autora knihy ...
V dubnu vyšla nová a snad jenom zatím poslední publikace o našem městě. Dostala název „Velká kniha o městě Mirošově“ a její vydání je jedním z letošních počinů města k 650. výročí první písemnmé zmínky o Mirošově.
Mirošov se může pochlubit celou řadou knížek o své historii i přírodních poměrech počínaje tou od kaplana Dominika Brázdy z roku 1891, přes jubilejní publikace kolektivů autorů po výborné knížky Jaroslava Falce.
Pokládám si za čest, že mne představitelé města oslovili a pověřili, abych se stal dalším autorem z řady, a to právě v rok skvělého městského jubilea. Měl jsem z práce radost, ale zároveň trému. A ta nadále trvá, neboť si nejsem jistý, zda a jak ji čtenáři přijmou. V knize jsem se pokusil shrnout co největší množství dat, faktů i postřehů, které jsem pokládal za zajímavé. Byla to práce do značné míry kompilační, neboť jinak snad v takovémto případě ani nelze. Přesto jsem se, na rozdíl od svých předchůdců a na přání zadavatele, snažil do ní dostat i historii ještě stále „teplou“, poválečnou, až po časy konce totalitního režimu. Což by historik správně dělat neměl – hovořit o době, kterou sám na vrcholu svých sil prožil. Snižuje to totiž stupeň objektivního hodnocení. Z toho důvodu jsem vycházel především z práce kronikářů města.
Co vlastně kniha, kterou je možné označit nejspíš za vlastivědnou, obsahuje? Kromě úvodních kapitol ji lze rozdělit na dvě části, přírodovědnou a společenskovědní. Přírodovědná obsahuje zeměpisné, morfologické, geologické, zoologické a botanické charakteristiky i pojednání o ochraně přírody. K nim se ještě váže stať o vývoji krajiny, stojící již na pomezí mezi přírodou a činností člověka. Společenskovědní část se věnuje především historii od doby kamenné přes středověk, renesanci, baroko a romntismus po moderní dobu. Historické pojednání končí vlastně totalitním obdobím, jak válečným, tak poválečným. Poměrně velký prostor byl dán památkovému a architektonickému fondu. Hezkých pár stránek popisuje i osobnosti s Mirošove sepjaté svým životem a prací.
Tzv. křest knihy proběhl v pátek 22. 4. 2016 na mirošovském zámku. Z důvodu omezené kapacity byla akce pouze na pozvánky města. Prezentace publikce pro nejširší veřejnost byla v Městské knihovně ve středu 27. dubna 2016.
Co dodat na závěr? Poděkování. Všem, kteří knížce nějakým způsobem přispěli, ať ze svých sbírkových nebo archivních fondů. Také svými vzpomínkami. Někteří z nich, bohužel, již nejsou mezi námi… Drtivou většinu těchto lidí a institucí však najdete přímo v poděkování knihy. Na některé jsem v „tvůrčím zápalu“ přece jenom zapomněl. Mj. právě na ty nejbližší. A tak se snad nikdo nebude zlobit, že tu poděkuji své partnerce Daně Tomiškové za podporu při práci. Neměla to v době psaní rukopisu s nervózním chlapem v domě zrovna nejjednodušší…
Všem, kteří si knížku přečtou děkuji rovněž. A prosím je o laskavou shovívavost. Není totiž možné se zavděčit všem, a to, co se líbilo zrovna autorovi, nemusí se líbit právě tomu či onomu čtenáři.
Martin Lang
(Na týden) Pohádky z mirošovské zahrádky
il. Václav Šesták
Jako další počin k oslavám 650. výročí první zmínky o Mirošově připravilo město i něco pro své nejmenší občany. Na základě usnesení Rady města vydalo prostřednictvím Podbrdského vydavatelství Hořovice knihu nových pohádek, čistě mirošovských.
5. září proběhla v Mateřské škole při ZŠ Mirošov malá slavnost prezentace a „křtu“ nové knížky pro malé i velké děti autorů Martina Langa a Václava Šestáka Na týden Pohádky z mirošovské zahrádky. Pohádky byly napsány z lásky k dětem a pokud vyvolají úsměv na tvářičkách našich nejmenších, pak svůj účel zcela splnily.
Vázanou, bohatě ilustrovanou a pěkně vypravenou knížku zájemce obdrží na těchto místech:
Městský úřad Mirošov – podatelna; Městská knihovna Mirošov; Muzeum Středních Brd a Místní knihovna ve Strašicích; Knihkupectví Holá, Rokycany; Redakce Podbrdských novin a Knihkupectví Olšanská, Hořovice.